Proměna Aneb Jak Zamotat Hlavu Smrtijedovi- 2. Neočekávané může a nemusí být očekávaným

1. listopadu 2015 v 18:29 | VeryVeri |  Fanfikce

2.
NEOČEKÁVANÉ MŮŽE A NEMUSÍ BÝT OČEKÁVANÝM

Draco se na ni podíval. Jakmile jeho oči utkvěly na ní, Elizabeth rychle sklopila oči a zkoušela věnovat pozornost rozházeným učebnicím, ale nebylo to nic platné. Draco na ni totiž stále zíral. Najednou uviděla na zemi stín. Podívala se nahoru a spatřila ho. Očekávala zhnusený a povýšený pohled. Ten ale mnoho neříkal. Nepřipadalo jí, že je to ten pohled jaký očekávala, ale není ani neočekávaný. Jako by v něm zápasily dvě osobnosti. Viděla, jak jeho šedé oči na ni upřeně zírají, ale zároveň jí připadalo, že je myšlenkami úplně někde jinde. Pak se však najednou otočil a odešel. Bylo to divné. No, přesněji řečeno to nejdivněší, co kdy udělal.

Zatímco si Elizabeth skládala rozházené věci zpět do brašny, pořád nad tím uvažovala. "Co se to děje? Nebo přesněji: Co se to s ním děje. Nebo se mnou?" uvažovala Elizabeth v duchu. Buď je něco špatně s ním, nebo s ní. Jinak si to nedokázala vysvětlit.

Když konečně došla k havraspárskému stolu, ze snídaně, na kterou se tak těšila, už skoro nic nezbylo. Vzala si tedy posledních pár toustů, kousek másla a medu a dolila si zbytek pomerančového džusu, co zbyl. Posadila se vedle Olivera a naproti Hellen. "Co je s tebou?" zeptala se. Vždycky poznala, že se něco děje. "Kromě toho, že jsem se srazila s Malfoyem a že to bylo od něj to nějdivnější, tak nic" "S Malfoyem? A co se stalo?" Naléhali na ni tentokrát už oba. Tak jim to vyklopila. Řekla jim dokonce i to, nad čím uvažuje. "Hm, to je fakt divný. Ale třeba už nebude říkat ty hnusný věci na studenty z mudlovských rodin." řekl Oliver. "Jo, to máš pravdu." přitakala Hellen.

Když šli po snídani na hodinu lektvarů, už se tím nezaobírali, ale Elizabeth to z hlavy tak úplně nevypustila. Když scházeli dolů do sklepení, všimla si Draca jak sedí úplně na kraji jedné z posledních sedaček a zadumaně hledí do prázdna. Později si k němu ještě přisedl Zabini Blaise a Pansy Parkinsonová. Elizabeth se posadila Vedle Hellen na okraj jedné z prostředních sedaček. Po malé chvíli začala hodina. Většina studentů považovala Křiklana trochu za blázna, ale Elizabeth přišel celkem normální. "Rozdělím vás do dvojic a připravíte mi chladivý lektvar na léčení popálenin. Postup najdete na straně 16." řekl. Vždycky jak někdo z učitelů řekl, že se bude rozdělovat do dvojic, Elizabeth, Oliver i Hellen si přáli, aby měli v partě o jednoho člověka navíc. Byla by totiž větší pravděpodobnost, že budou pracovat spolu, ale v lektvarech to stejně bylo jedno. Křiklan je tak pomíchal, že si všichni pak připadali, že svého spolupracujícího vidí poprvé v životě. "Takže, Jamesová a Grangerová" řekl Křiklan a Hellen si oddychla. Byla ráda, že nemusí být s někým ze Zmijozelu a Hermiona Grangerová byla na tom úplně stejně. Profesor pokračoval v rozřazování: "Howle vy utvoříte dvojici s panem Blaisem." Oliver si tedy začal balit věci. "Ach jo, tak hodně štěstí Elis." Řekl ještě a odešel za Blaisem do zadních lavic. Už zbývalo rozřadit jen málo studentů. Najednou Křiklan řekl: "A vy slečno Allenová běžte do dvojice s panem Malfoyem." "To si snad dělá srandu! Už mi stačilo to ráno." Pomyslela si Elizabeth, zatímco si také balila věci a cestou dozadu ho ještě v duchu proklínala: "A vůbec, proč nemůže přijít on!" Když tam konečně došla, vytáhla si z brašny všechny přísady a začala s lektvarem. Dlouhou dobu s ním nepromluvila a ani to neměla v úmyslu a zřejmě ani on se netvářil, že by chtěl něco říct. Po chvíli se však k ní přiblížil, nakoukl do své knihy a zeptal se: "Máš už tam kapky rosy?" Byl to překvapivě normální tón. Na ten nebyla zvyklá. " N-ne, ještě jsem na to neměla čas." řekla Elizabeth trochu zaskočeně, protože ji udivilo, že s ní mluví klidně. Vždycky totiž nejradši odpovídala naštvaně, ale dnes ne. Zvlášť po tom, co se stalo před snídaní. Podívala se na něj. Draco zrovna soustředěně odpočítával kapky rosy. Elizabeth by se ho nejradši zeptala, co se to s ním děje, předtím byl dvě osobnosti a teď je najednou normální, ale bylo by to neslušné, to na něj takhle vybalit. Draco už tam mezitím nalil předepsanou dávku. "Teď už stačí jenom přidat šťávu z pryskyřice a zamíchat." řekla namísto toho a začala hledat lahvičku se šťávou. Když se však pak podívala zpátky, Draco už míchal hotový lektvar. "Nemáš zač." řekl. "Jo, dík." řekla. Na nic jiného se nezmohla.

Když pak hodina skončila, Draco se sebral a bez dalšího slova a jako první odešel ze třídy. Bylo to divné. Zase. "Tento den nemůže být už více divnější." Pomyslela si Elizabeth, když spolu s Oliverem a Hellen stoupali po schodech zase nahoru, ale to se pletla.


Komentáře, otázky či nějaké připomínky ocením.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 s-c-m s-c-m | 12. listopadu 2015 v 14:09 | Reagovat

Ahoj prečítala som si tvoj príbeh. Dúfam, že bude aj pokračovanie
, pretože si myslím, že si to poňala veľmi dobre a tvoj príbeh ma zaujal. Tak dúfam,že ak si nabudúce rozklyknem tvoj stránku, tak že si budem môcť prečítať pokračovanie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama